bio foto projekty text
Glosy, články a komentáře
Kategorie a články:

Tak nám ČNB zabila spotřebu
Datum: 9-11-2013
Kategorie: Ekonomika
Tagy: ČNB, oslabení koruny 2013, znehodnocení CZK, inflační daň, spotřeba domácností

Je to přesně rok, co Česká národní banka srazila 2T repo sazbu na technickou nulu. Tehdy zároveň poprvé zaznělo, že pokud to nebude k rozhýbáni inflace, spotřeby domácností a celé ekonomiky stačit, tak přijdou na řadu intervence s cílem oslabit českou korunu. Hrozba intervencí se pak vracela v ústních komentářích a tiskových zprávách. Ekonomika mezitím začala vykazovat známky oživení, export na tom nebyl nejhůře, aktivní saldo zahraničního obchodu pomalu rostlo. Téměř to vypadalo, že intervence proti koruně letos nebudou. ČNB však na svém zasedání předevčírem vyhlásila vstup na měnový trh s cílem razantního oslabení koruny a jejího faktického navázání na euro v kursu 1:27. Během minut fakticky ztratila všechna v korunách denominovaná aktiva 4,5 % hodnoty.
Vysvětlení a komunikace tohoto kroku ze strany ČNB je slabota. Tisková konference Singera tradičně hrozná, Tomšík krok obhajuje zleva, zprava, ale je to jakoby někdo předčítal teorii z učebnice makroekonomie a měnové politiky a byl přesvědčen, že to přesně tak bude fungovat. Jaké jsou ony makroekonomické veličiny, které ČNB pálí a které se domnívá, že měnovou intervencí rozhýbe?
Spotřeba domácností je stále mizérie a loňské sražení úrokových sazeb s tím samozřejmě nic neudělalo. Stejně tak s tím nic v pozitivním slova smyslu neudělá ani oslabení domácí měny. Vše pramení z mylné učebnicové domněnky, že domácnosti plánují svou spotřebu podle výše míry inflace resp. inflačního očekávání. To možná platí při hodnotách inflace nebo deflace více vzdálených od nuly, ale sotva za situace v které se nyní nacházíme - tedy jedno nebo dvě procenta nad nulou. Dalším kámenem úrazu kolem inflačního očekávání je samotný způsob výpočtu míry inflace a její platnost pro konkrétní domácnosti. Metodika je založena na spotřebním koši čítajícím přibližně 1000 konkrétních položek - detail je k dispozici na stránkách ČSÚ. Pročtěte si to a sami si položte otázku do jaké míry je pro Vás míra inflace vypočtená na základě tohoto spotřebního koše relevantní. Osobně spotřebovávám sotva třetinu položek v tomto inflačním koši, navíc s jinou váhou a řada mi jich tam naopak chybí úplně. Moje inflace je někde jinde než oficiálně udávané číslo - jsem už nějakou dobu v lehké deflaci. A když se teď s největší pravděpodobností dostanu do slabé inflace, tak určitě nepoběžím a bezhlavě nezačnu zvyšovat svoji spotřebu.
Nákupy v zahraničí se rovněž váží k oslabení měny a dle některých komentářů dojde k jejich omezení ve prospěch spotřeby v ČR. Proč by tak mělo být? Zdražení všeho, co se prodává v zahraničí se bude týkat i výrobků na českém trhu, protože ty až na výjimky byly nakoupeny za oslabenou korunu a dovezeny do ČR. Naopak pokud to český retail se zdražením přežene, může se další část spotřeby českých domácností přesunout za hranice.
Téma inflace jsem již naťuknul výše. Ano, míra inflace půjde nahoru. Drtivá většina zboží je z dovozu nebo má alespoň část vstupů z dovozu a skrze slabší měnu půjdou ceny nahoru. Bylo by ironií osudu, kdyby nakonec došlo k přestřelení inflačního cíle 2 %, který si ČNB dala. Efekt slabší měny se však časem vyčerpá a můžeme opět mířit k deflaci. Jsme otevřená ekonomika i z hlediska dovozů a je dost dobře možné, že se k nám deflace zkrátka doveze. V EU k ní není zrovna daleko, roční míra inflace je jen kolem 0,7 %. Bez stabilizace pracovního trhu a reálného růstu mezd budou deflační rizika přetrvávat. Mimochodem reálný růst mezd je nejlepší (a zaručený) recept jak vyrobit poptávkovou inflaci - v Maďarsku by o tom mohli vyprávět.
Dovoz nad intervencí ČNB s největší pravděpodobností nebude skákat radostí. Buďto bude muset vše zdražit, což za současné situace nejspíš dále sníží obrat nebo si dovozci budou muset ukrojit ze svých marží. Ať tak, či onak jsou tu rizika negativních dopadů na zaměstnanost. Dovozci zkrátka mohou být nuceni propouštět.
A konečně export, který je nejčastěji citovanou součástí ekonomiky, která na tomto kroku ČNB získá. Asi tomu tak bude, ale efekt nebude takový, aby exportéři vytvořili 10 000 nových pracovních míst, jak se domnívá ČNB. Je třeba si uvědomit, že náš export je výrazně závislý na importu (přiznejme si to, moc toho nevyrábíme, spíše montujeme dovezené komponenty) a zde bude dopad negativní. Dále je otázka, zda nižší cena finálních výrobků v EUR bude znamenat o tolik větší odbyt. Naše exportní báze je Evropská Unie a tam to s poptávkou není žádná sláva. A i kdyby slabší koruna nyní český export výrazně povzbudila, nepřijde po opětovném uvolnění kurzu propad - jinými slovy, je náš export schopný být silný při tržním kurzu 25 až 26 CZK za EUR nebo jen při uměle oslabeném?
Nyní bude asi chvíli klid (koruna bude spíše lehce nad 27 korun za euro), minimálně do doby než se na CZK zaměří spekulanti. Uvidíme, jak moc bude naše ČNB silná v kramflecích - doufejme, že ano. Kurz jako na houpačce je to poslední, co naše ekonomika potřebuje.

sdílet na síti:

nahoru · zpět · česky · english · 简体中文