Kvalita a cena potravin, resp. obchodní politika českých obchodních řetězců a daňová politika českého státu. To jsou proměnné, které stojí za faktem, že stále více lidí přesouvá svou spotřebu (a to nejen u potravin, ale i oblečení nebo spotřebního zboží) a její zdanění za hranice, převážně pak do Německa. S ohledem na současnou daňovou politiku v oblasti DPH a kvalitativní a cenovou politiku českých hypermarketů a diskontů se nelze moc divit. Není to novinka, ale téma získává na významu (viz. nedávno celá dvojstrana v MF Dnes). Již to není jen pár našinců z pohraničí co kvůli nákupu přejíždí hranice, ale stala se z toho poměrně běžná praxe ne nevýznamné části populace a to i z lokalit vzdálenějších od státní hranice.
Takové sobotní dopoledne v Heidenau, Drážďanech, Weidenu, Norimberku nebo Řezně jsou parkoviště z nezanedbatelné části zaplněna auty s českými SPZ (včetně “áčkových” a “eskových”). Německé obchody tento exodus českých spotřebitelů samozřejmě vnímají a reagují - nápisy v češtině, zasílání slevových kuponů na zboží, někde lze dokonce platit i korunami. 
Kolik tímto přesunem spotřeby českému státu uteče na DPH (analogie se zdaněním nafty se přímo nabízí), těžko říct. I když je to vlastně jedno, vybrané daně by stejně zahučely v některé z černých děr českých veřejných financí.
Omezení zdanění spotřeby v ČR samozřejmě není hlavním motivem (i když to vlastně může být i takový malý osobní protest proti tragickému hospodaření s veřejnými prostředky resp. ubohé úrovni českého retailu) investování času a energie do pravidelných výjezdů za hranice. Primárním impulsem je možná úspora peněz a kvalita (u spotřebního zboží ještě přidejme způsob a rychlost řešení případných reklamací).
Zejména pro potraviny, zboží denní potřeby a oblečení v Německu platí, že ceny při kurzu 25 CZK/EUR jsou většinou nižší a to často ne zanedbatelně (nezřídka i o desítky procent). V závislosti na výši útraty se tak dají ušetřit stovky, ale i tisíce korun. A z pohledu osobních financí budeme při větším nákupu v černých číslech i po započtení nákladů na dopravu. Jako bonus pak přidejme vyšší kvalitu zboží, resp. potravin. A pokud vás už nebaví házet daně do černých děr, tak jako bonus dostane Kalousek z vašeho nákupu na DPH nulu.
Před několika lety jsem část spotřeby přesunul za hranice také a dlouhodobě vidím dva významné trendy. První je, že lidí jezdících nakoupit zboží denní spotřeby do Německa je více a více a dojíždějí z větší vzdálenosti od hranic. A druhý trend je bohužel ještě méně radostný – cenový (pravda, zde má svůj vliv posílení koruny z úrovně kolem 27 CZK/EUR pod 25 CZK/EUR) a kvalitativní rozdíl v potravinách ve prospěch nákupu v Německu je větší a větší.
Paradoxní situace. A asi se na ní moc nezmění, neboť pro spotřebu v ČR je jistá jen změna sazby DPH směrem nahoru. Přeshraničních nákupů asi bude zase o něco víc.