Rok 2012 byl pro naše největší letiště v Praze - Ruzyni přelomový - po dlouhých 75 letech fungování došlo ke změně jeho názvu. Hrstka příznivců zatleskala, drtivá většina společnosti nikoliv. Osobně nejsem příznivcem výstavby falešných pomníků, takže i nadále létám z Letiště Praha - Ruzyně. Ale pryč od přejmenování, protože Ruzyně má závažnější problémy a zrovna nevzkvétá.
Začněme přístupem resp. dopravou na samotné letiště. Je to k nevíře, ale za 23 let od Sametu se toho v tomto ohledu moc nezměnilo - taxík a stodevatenáctka z Dejvic, nyní navíc již přes půl roku okořeněno solidně rozkopanou Evropskou ulicí. Dále se nabízí o něco komfortnější bus 100 ze Zličína - z hlediska času dopravy na letiště má smysl pouze pro někoho s bydlištěm v jihozápadní části Prahy. Je tristní, že jak bus 119, tak bus 100 nemá úpravu pro uložení zavazadel! Zbývá ještě Airport Express z Hlavního nádraží - dvojnásobná cena jízdného, interval 30 minut, ale v porovnání s prvními dvěma možnostmi je zde alespoň úložný prostor na kufry a batohy. Veřejná doprava tedy bída s nouzí. Opravdu smysluplné dopravní řešení - např. rychlodráha z Masarykova nádraží na letiště a dále na Kladno, které by zároveň zvýšilo komfort obyvatelům Prahy a okolí, stále neexistuje.
Pokud pojedeme autem, tak se sice vyhneme nekomfortu MHD, ale budeme muset řešit parkování, což je na Ruzyni další ze slabších míst. Zaparkování auta na 1 až 3 dny je typu oslíčku otřes se, pro zákazníka cenová tragédie. Naopak parkovné na týden pod tlakem, jak hub po dešti vzniknuvších, soukromých parkovišť v okolí letiště zlevnilo na relativně přijatelnou úroveň (ovšem musíte bookovat dopředu přes web). Pokud jedete někoho jen vyzvednout a nestihnete to do 15 minut (zpoždění letu nebo "kufry nejely"), tak si i za minutu navíc připlatíte rovnou stovku anebo se zpožděním musíte počítat a zamířit přímo na placený parking C. Oblíbená čekací místa v okolí letiště byla preventivně osázena značkami zákaz zastavení a jsou důsledně střežena Městskou policií.
Posuňme se od dopravy do útrob samotného letiště. Jak první, tak druhý terminál má postačující odbavovací haly, dostatek check-in přepážek a od roku 2013 by mělo být k dispozici bez časového omezení wifi zdarma, což je krok správným směrem. Zde však chvála z velké části bohužel končí.
Nakupování a gastro služby jsou na pražském letišti skutečnou ostudou. Ruzyně v tomto směru potřebuje pořádný průvan, neboť se skladbou obchodů a nákupními možnostmi zarazila někde v 90. letech (možná to tehdy bylo "in" mít letiště plné výhradně obchodů s předraženým luxusním zbožím, dnes je to "out"). O cenové hladině v letištních obchodech netřeba opakovat všeobecně známý fakt - drahota, drahota a zase jen drahota. Obyčejný sendvič se šunkou a sýrem vás bude stát kolem 140 korun. Sklenka vína, 0,125 litru, běžné veltlínské zelené stojí v restauraci v terminálu 2 mezi gaty D a C rovných 130 korun. Půl litru coly za 60 a více (pravda, v automatu za lidových 35 kaček). A mohl bych pokračovat. Na terminálu 2 tak místo shoppingu raději zamiřte do docela příjemné relax zóny na konci chodby s gaty D - prozatím bez poplatku. Na terminálu 1 je situace prakticky stejná jako na dvojce - třetinka Matonky za stovku, bageta se šunkou za 130 atd. Situaci alespoň trochu zachraňuje letos otevřená jídelna, kde si lze dát oběd za "normální" cenu. Ve veřejné části před pasovou resp. bezpečnostní kontrolou je od loňska otevřena malá Billa - běžné ceny. Malá zlepšení zde jsou, ale je to bohužel málo. Přejděme ale k tomu nejdůležitějšímu – kam, jak a za kolik se dá z Ruzyně letět?
Celkem lze letět z Prahy přímou linkou letět do přibližně 90 destinací (ještě nedávno ty bylo přes 100), přičemž drtivá většina z nich je v Evropě. Dálkových linek je v porovnání s například Vídní nebo Mnichovem jak šafránu - Dubaj (Emirates), Soul (Korean), Almaty (ČSA), Taškent (ČSA), Abu Dhabí (ČSA), New York (Delta) a nyní nově Miami (SmartWings). Pokud chcete někam jinam, musíte letět s minimálně jedním přestupem anebo ještě lépe odlétat z Vídně, Mnichova, Berlína. A s velkou pravděpodobností ušetříte i nemalé peníze. Brzdou rozvoje v tomto směru ze značné části zkostnatělý moloch jménem ČSA, který nemá jasnou strategii a již řadu let neví co sám se sebou. Jediná jistota s ČSA do budoucna je, že do Ruska se s nimi přímým letem brzy dostaneme úplně všude. Samotné dálkové létání z Prahy je bohužel hudbou vzdálené budoucnosti. Podívejme se na střednědlouhé tratě - s ČSA lze letět do hlavních měst kavkazských států - Tbilisi, Jerevan a Baku, přičemž u prvních dvou jmenovaných lze letět i za konkurenceschopné ceny. Dále se můžeme vypravit přímou linkou do izraelského Tel Avivu (El Al, SmartWings), několika měst ve středním Rusku (Samara, Jekatěrinburg, Ufa) s ČSA nebo S7 (Novosibirsk). Opět možnosti více než omezené a ceny obvykle vyšší než z Vídně nebo Mnichova.
Výčet zakončeme destinacemi v Evropě, kde je nabídka řekněme dostatečná a destinací, kde to "naše" ČSA zabalily, se celkem rychle chopily jiné aerolinky. 
Problémem ale zůstává cena. Létání z Prahy je zkrátka drahé a kdo má bydliště na Moravě, tak už Prahu vyměnil za Vídeň. Nabídka letů, ceny letenek stojí za tím, že letišti stagnuje resp. klesá počet pasažérů a i čísla za rok 2012 patrně nebudou vůbec oslnivá. Vývoj v průběhu roku naznačoval citelný propad v porovnání s rokem 2011 a lze očekávat jen něco kolem 11 miliónů cestujících, tedy zhruba úroveň roku 2005 a 2006. Naopak konkurenční Vídeň již dávno vyrovnala propad z roku 2009 a roste.
Zastavme se ještě u jednoho segmentu a tím je low-cost. Ať se to někomu líbí nebo ne, musí se s tímto rostoucím trhem v leteckém businessu počítat. Ruzyně však nedbá a low-cost z Prahy existuje jen ve velmi skromném rozsahu, který se spíše zmenšuje. Nízkonákladově je operováno několik linek do Itálie (Wizzair, který v Praze rozsah působnosti pomalu, ale jistě omezuje, a Air One), Velké Británie (Easy Jet, Jet2, WizzAir) a pak Paříž, Lyon a Amsterdam (vše EasyJet). Toliko low-cost z Prahy. Až se někdo konečně odhodlá investovat do letiště v Pardubicích a udělá z něj low cost bázi pro Prahu, potažmo ČR, tak Ruzyně přijde i o toto skromné portfolio.
V segmentu semi low-cost je možné za přijatelné peníze letět do Osla a Kodaně (Norwegian) a od ledna 2013 pak i do lotyšské Rigy (Air Baltic). Příchod Air Baltic jako náhrady, poté co to ČSA v pobaltských zemí "balí", je poměrně dobrou zprávou pro cestovatele směrem na východ.
Sečteno a podtrženo, Letiště Praha (resp. český stát) by se nemělo zabývat věcmi typu změna názvu, ale řešit palčivější problémy jako je úbytek cestujících, portfolio a nabídka letů, tristní stav kolem komerčních služeb - obchody a restaurace nebo doprava na samotné letiště. Zatím to však na nějaký zásadní posun nevypadá, neboť i zatuchlý rybník mívá své příznivce. Vídni a Mnichovu zdar!